Spotting obecně

Spotting

Spottingem rozumíme sledování letadel, jakožto dále zejména jejich fotografování popř. natáčení, dále obecný přehled o letecké problematice, leteckém provozu, předpisech, záležitostech technických a třeba i ekonomických, a to na lokální, regionální i globální úrovni. Spotting lze provádět za jakýchkoliv klimatických či kalendářních podmínek, v jakékoliv denní době. V některých zemích se spotting nedoporučuje z bezpečnostních důvodů. Nepříliš záleží na spottované technice, může být soudobá, starší, historická, letající, nelétající, kompletní či částečná, bez- i několikamotorová, obchodní, soukromá, vrtulová, proudová, se stabilní i rotující nosnou plochou, popř. též horkovzdušná tělesa. My, co tomu rozumíme, však víme, že ten core spotting se odehrává vzhledem k velkým dopravním letadlům, osobním i nákladním. Součástí spottingu je také navštěvování společenských akcí s tématem souvisejících a samozřejmě také evidence vyfotografovaných kousků. Spotting se dělá pro radost.

Fotoaparáty

Základem kvalitního spottingu je fotoaparát (popř. kamera, nicméně tento předmět zde nebudeme rozvádět, protože tomu nerozumíme). Kvalitní zrcadlovka za nehorázné peníze není podmínkou spottingu, nicméně fotky z ní přeci jen lezou lepší. Pro běžně účely však stačí řekneme i nejnižší třída zrcadlovek, nebo lepší kompaktní fotoaparáty. Drtivá většina spotterů je vybavena značkou Canon, druhou příčku obsazuje tradiční rival Nikon, ze "zrcadlovkových" značek stojí za zmínku ještě Sony nebo Olympus. I v současné době existují spotteři, kteří používají analogové fotografické přistroje.

Objektivy

Snad ještě důležitější potřebou pro spotting jsou objektivy. Nemá příliš smyslu pro účely běžného spottingu používat širokoúhlé nebo základní objektivy, to má smysl pokud se dostanete na plochu letiště, nebo např. na statickou ukázku při leteckých dnech. U klasického "záplotního" spottingu se více hodí zoomové objektivy o rozsahu řekněme 50-300mm, se započtením obvyklého crop factoru 1,6x. Čím větší letadlo očekáváte, tím "širší" je vhodné použít objektiv, popř. je nutno volit větší vzdálenost od runwaye, resp. plotu letiště. Na běžné Boeingy či Airbusy je v Brně vhodná ohnisková vzdálenost 50-90mm. Větší letadlo typu Ruslan vyžaduje již širší ohniskvé vzdálenosti objektivů, nebo delší vzdálenost od plotu. Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností, řekněme 400-500m se hodí např. na fotografování přeletů, popř. vzdálenjších objektů, nebo menších letadel. Vedle výše zmíněných značek se u objektivů můžeme setkat se značkami zejména Sigma, popř. Tamron, aj. Samozřejmě nejvychytanější je mít více těl zrcadlovek s objektivy, je to nejpohodlnější a nejrychlejší, jelikož ve spottingu jde také o rychlost, např. při leteckých dnech. Rychlost ostření je sledovanou veličinou, u airlinerů je to vcelku jedno, na leteckých dnech jde často o vteřiny kratší časové úseky.

Scanner

Scanner, alias přijímač leteckých frekvencí. Dokonalá pomůcka pro aktivní spotting. Pokud znáte patřičné frekvence, můžete poslouchat (podle toho jak chápu platné zákony, tak poslouchat, nikoliv dále předávat). Toto se velmi hodí v případech, že není předem známa runway na kterou letadlo přistane. Pokud včas zachytíte pokyny řídícího na kterou dráhu letadlo navede, máte obvykle dostatek času se přesunout na druhou stranu (platí v Brně, kde to fakt není daleko). Podobně se dá postupovat při startu letadla, na jiných frekvencích lze poslouchat např. provoz pozemních prostředků na letišti (sokolník, sněhové pluhy, atd.). Většina scannerů umožňuje používat výstup na sluchátka (popř. mono slouchátko), při vhodně umístěném drátu se dá i neuškrtit a slyšíte lépe než pokud to máte puštěné nahlas. To se hodí např. na hlučných leteckých dnech. Popř. to neotravuje okolí, které to nechce poslouchat. Někdo má fixně naladěnu jednu frekvenci, někdo nechává probíhat scan mezi více frekvencemi, čert ví co je lepší, podle mě mít naladěnu jednu frekvenci, to se pak nic s ničím neplete.

Dalekohled

Není zdaleka tak rozšířenou pomůckou jako fotoaparáty, nicméně svoji službu také udělá. Hodí se obzvláště na přelety a sledování vzdálenějších cílů, pozorovní skrze dalekohled je tak nějak pohodlnější než skrze teleobjektiv, existují i stabilizované dalekohledy. Na druhou stranu je to další heblo v zavazadle a taky to něco váží. Výhodou je zase, že morálně nezastará a neztrácí na kvalitě ani po delší době. Když jej člověk nechá na střeše auta, tak za jízdy spadne, a musí se kupovat nový.

Stativy

Také ne často používaná pomůcka, nicméně na noční fotky (ať již statické nebo dynamické) nic lepšího neexistuje a ani nemůže být vynalezeno. Vysoké ISO a spoléhání na vlastní pevné ruce rozhodně není plnohodnotnou náhradou. Hodí se spíše pevnější a stabilnější stativ, na druhou stranu variabilní a skladný. Když člověk fotí delší expozice a v noci fouká, tak už se to na kvalitě/rozmazanosti projeví. Občas lze obzlváště na leteckých dnech vidět někoho s monopodem, s tím nemám zkušenosti, tak nevim co to má za výhody nebo nevýhody. Položení fotoaparátu třeba na auto sice je také metoda, ale není to uplně ono.

Brašny

Bez toho to nejde. Preferuji bágly na záda, pro reportážní fotky je to sice mnohem méně pohotové, ale obecně to je více skladné, při chození (nebo dobíhání) pohodlnější (z ramenní brašny bolí časem rameno a člověk je křivej). Dále batoh nevadí při focení a člověk je s ním a s fotoaparátem plně mobilní. Samozřejmě na malé foťáky stačí normální malá brašna přes rameno a není třeba nic hrotit s báglem. Osobně ale preferuji přístup čím větší tím lepší. Víc se do toho vejde, a nejde jen o fotoaparát plus objektiv plus příslušenství, ale hodí se také něco na zub, hlavně pak flaška s vodou, prostor na něco nepromokavého na sebe a tak. Výhodou je také prostor na notebook, s modemem se pak dají fotky upravovat a nahrávat na web přímo v terénu. Čím více vychytávek na připevnění čehokoliv (stativ, scanner), kapsiček na uskladnění čehokoliv (objektivy, karty, blesk, baterky, nabíječky, scanner, hadříky na sklo, reflexní vesta, cokoliv..), tím lépe. Samozřejmě větší velikost batohu a více položek obsahu znamená vyšší hmotnost, ovšem pár kilo na zádech v kvalitním batohu rozhodně nevadí a nikdy sem s tím neměl problém. S batohem na zádech se dá také zcela bezpečně jezdit na kole. Občas může být problém, že pokud je člvoěk na jednom místě a chce mít vše při ruce tak to hodí na zem a batoh se zašpiní. To se pak umyje.

Baterky a nabíječky

Určitě mějte náhradní baterie do scanneru (obvykle tužkové), mám obvykle při sobě také blesk (i když na spotting ho moc nepoužívám), a v něm jsou také baterky. Nouzově jdou zakoupit kdekoliv na benzince. Samozřejmě je lepší kupovat baterie nabíjecí než jednorázové (pokud jednorázové, tak pouze alkalické, ty levnější to jsou vyhozené peníze). Docela dost se hodí nabíječka, kterou lze připojit du zásuvky v autě. Pokud jde o baterky do fotoaparátu, ty jsou již dražší, jednoúčelové (pasují jen do toho foťáku), nevím také o tom, že by existovala autonabíječka. Jsou lidé co mají více baterii do zálohy (popř. battery grip), já to nepoužívám, a jen občas sem zalitoval. Když je zima, tak baterie ve fotoaparátu vydrží míň, pokud fotoaparát "umře", občas se to dá vyřešit tím, že se baterie vyndá a zahřeje třeba v ruce v kapse. Pár fotek navíc se tím získat dá, ale tak ne o moc víc než deset. Baterku samozřejmě šetří to, pokud se co nejméně používá náhledový displej na fotoaparátu.

Blesky

Myšleno externí. Blesk při spottingu člověk využije maximálně párkrát do roka. Buď při vyloženě nočním focení, ale to je stejně dost diskutabilní, potom občas na leteckých dnech, kdy je na statické ukázce potřeba něco přisvětlit nebo tak. Jinak se bez toho dá obejít, ale jak výše uvedeno, když už nic, tak se to dá použít jako sklad na náhradní baterky. Vestavěné blesky jsou tak nějak na nic, pokud má člověk nasazen větší objektiv, tak ho to akorát stíní, ne že by to bylo uplně na nic, ale když už, tak je lepší ten externí.

Schůdky

Hodí se na překonávání výšky plotu, pokud má člověk tak velký objektiv/fotoaparát že ho neprostrčí plotem. Hodí se taky na leteckých dnech aby člověk vynikl nad davem čumilů a mohl fotit. Nicméně všechny výhody jsou v podstatě vyváženy neskladností a nesnadnou transportovatelností. Hodí se pouze tehdy, pokud víme, že u letiště budeme delší čas a že to bez toho nejde. Cenou za lepší výhled a fotky je snížena stabilita oproti pevné zemi.

Auto

Sice nejdražší ale nejpohodlnější dopravní prostředek ke spottingu. Hodně se do něj vejde, v podstatě uplně vše co je potřeba. V létě má výhodu klimatizace, v zimě naopak topením když prší tak střecha nad hlavou. V případě potřeby se dá v autě i přespat. Pozor na možnost vybití baterky u letiště, to už se mi taky stalo. Rychlost transportu od rwy k rwy asi netřeba připomínat. Na LKTB se dá opravdu všude dostat i běžným sedanem, obecně ale terénní auto poskytuje lepší možnosti. Po dešti nutno počítat se znečištěním z jinak prašných cest. Dávejte pozor na zákazy vjezdu které u některých komunikací u letiště existují, dvě nejnavštěvovanější místa, u rwy 10 a u rwy 28 jsou dostupna bez omezení. Pokud však stojíte na kraji jakékoliv polní cesty, je nutno stát opravdu na kraji a umožnit aby cesta byla průjezdná, toto je letištní bezpečnostní opatření a je hlídáno zda je dodržováno. Taky neradno parkovat u bran, které vedou do areálu letiště, jezdí tama např. sokolník, ale všude je dost místa aby tak nebylo činěno.

Kolo

Jezdit spottovat na kole je zdravější. Ono se to i docela dá, výhodou je mít bágl na záda. Nevýhoda je to, že pak člověk u letiště musí stát na vlastních nohách, narozdíl od auta. O vlivech počasí ani nemluvím. V okolí LKTB pokud vim nejsou žádné cyklostezky, resp. na ta nejlepší spotterská místa žádné nevedou. Není však problém na kole kamkoliv dojet, takže celkově se dá prostě spottovat i na kole. Jestli de na kole v rozumné době dojet z jednoho konce rwy na druhý, to nemám bohužel vyzkoušeno. Celkově je kolem letiště provoz takový, že jezdit na kole je vcelku bezpečné, snad trochu to vadí na silnici Tuřany-Slatina, kde už provoz občas bývá. Spottovat se dá i pěšky, ale to je dobré tak pro místní, ale de to.

Kůň

Na koni jsem zatím viděl spottovat jen sokolníka.

Fotografování

Rozměry fotografie

Většina zrcadlovek nabízí defaultně poměr stran 3:2, což je asi nejpoužívanější formát. Dá se také fotit 4:3 (některé značky mají defaultně tento poměr stran). Obecně může mít fotka jakýkoliv formát, nicméně většina spottingu se odehrává v pohlednicovém duchu (taky jiné rozměry většinou spotterské servery vůbec neberou) takže 3:2 a 4:3 (možná i 16:9 nevim) jsou nejpoužívanější formáty. Samozřejmě nějaký art fotky sc jakýmkoliv nestandardním poměrem stran jsou také možným zpestřením. Větišna letadel se fotí na šířku, ovšem i na výšku to občas de (třeba čelní pohledy, detaily svislé ocasní plochy, horkovzdušné balony atd.). Co do rozlišení, asi smysluplné minimum je 1024*768, já fotím 1200*800, ale dá se setkat i s vyšším rozlišením.

Ořezání

Fotit krásné fotky a nedělat ořezy nejde. Nebo jen velmi výjimečně. Teda de to u statických fotek, ale fotky letícího letadla prostě nejdou dycky trefit tak, aby nebylo nutné ořezávat. Ořez jest nutnost. Letadlo díky svému specifickému tvaru vyžaduje specifický ořez, ale není to nic složitého. Obecně, letadlo je "opticky" nevyvážené, pokud je (jako nejčastější případ) foceno z boku. Na jedné straně je jen nos, na druhé straně ocas, který je opticky větší. Proto obecně je lepší volit u ocasu těsnější ořez a u nosu nechat trochu víc místa. Ale zas tak aby to nebilo do očí. Hornodolně je letadlo jen na pozadí nebe nejlepší a nejlogičtější dát tak nějak normálně doprostřed. Trochu vodítkem může být řada oken, tak nějak to vychází tak, že střed fotky je mezi řadou oken a horní hranou trupu letadla. Trochu jiná situace nastává, když je letadlo focené tak, že dole na obrázku je kus země, pak se letadlo posouvá v obraze spíše výše. Celkově je ale na umístění letadla nejlepší jít metodou "od oka". Letadla v různých pozicích, resp. úhlech nafocení, vyžadují různé ořezy, celkově ale na to asi opravdu není lepší rada než to dělat od oka tak, aby výsledky obraz byl vyvážený. Obecně je chybou příliš těsný ořez, nebo naopak moc místa okolo letadla.

Další kapitoly budou postupně následovat, pokud máte připomínky nebo návrhy na rozšíření stávajících kapitol, neváhejte mi napsat.

Copyright © 2013 www.lktb.info